Přes noc elfkou 5.díl KONEC

19. listopadu 2008 v 17:15 | xcarolinax |  Přes noc elfkou

Posledně: Beri věděla oč jde.....

Přistoupila jsem blíž k Beri a zeptala se, co se dozvěděla.
Beri: ,,Carol, nemáme moc času!"
Carol: ,,Co se děje?"zeptala jsem se vystrašeně.
Beri:,,Vlkodlaci dřív nebo později zaútočí", řekla.
Vše mi došlo a zeptala jsem se:,,co budeme dělat?"
Beri:Carol, ty nic, zůstaneš u mě doma!"
Carol:,,Co?? To nemyslíš vážně! Vždycky jsem chtěla něco pořádnýho zažít, a teď, když můžu, si to nenechám ujít!", řekla jsem naštvaně.
Beri:,,Ale copak, ty umíš zacházet s lukem??"
Carol:,,Jasně, že jo. Chodila jsem na hodiny lukostřelby, byl to můj oblíbený koníček."
Beri:,,Oblíbený co?"
Carol:,,Ale nic, to se u nás tak říká."
Rychle jsme běžely do obchodu se zbraněmi a koupily 2 luky, protože se Beri nemohla vrátit domů pro svůj luk, matka by ji pak už ven nepustila. Beri řekla, že musíme tryskově do lesa, protože tam v jedné jeskyni žijí. Najednou mi v hlavě blesklo, že cesta do lesa je příliš daleko.
Carol:,,Beri, to přece nemůžeme stihnout. Něco mě totiž napadlo."
Beri:,,Co tě napadlo, ve s tím", zeptala se zvědavě.
Carol:,,Nemáš 2 koně?", řekla jsem rychle.
Beri se zamyslela.....,,Jo, myslím, že 2 koně vlastní můj bratranec, který bydlí hned tady kousek a jsou to dokonce pegasové."
Carol:,,No...to je bomba", žasla jsem.
Beri:,,Poletíme nad lesem, bude to tak lepší. Kdybychom jely s koňmi, rozléhalo by se to po celém lese a vlkodlaci by na nás mohli hned zaútočit". Beri měla připravené plány, což bylo jen a jen dobře. Když jsme si vypůjčily koně, hned jsme jely do akce. Letěly jsme těsně nad lesem a rozhlížely jsme se všude, naštěstí naši nepřátelé byli ještě ve svém úkrytu. Po chvilce Beri zavelila, že budeme přistávat. Obě jsme přistály na pevné zemi v lese. Svý pegase jsme schovaly za velkými keři, aby se jim nic nestalo.
Beri:,,Musíme jít kousek pěšky, už se blížíme k jejich úkrytu."
Kývla jsem hlavou na souhlas. Jakmile jsme se tam dostaly, rychle jsme se schovaly za keř, aby nás neviděli. Naštěstí byli ve svém úkrytu a něco tam plánovali.
Beri:,,Carol, teď je ta správná chvíle zaútočit, jejich jen 6, to zvládneme", dodala mi odvahy, protože si všimla, že mám strach.
Carol:,,Jo, fajn."
Beri:,,3, 2, 1 teď Carol!!", řekla tiše.
Každá střelila jednoho. Zbývali ještě 4 vlkodlaci. Najednou se vlkodlaci zarazili a zjištovali odkud střely vystřelily. Vlkodlaci se přiblížili blíž k nám, opět jsme připravily luky a vystřelily. Já jsem byla dokonce rychlejší a zabila jsem 2. Zbýval už jen jeden, který se zdál být silnější a chytřejší. Zjistil, kde jsme se ukryly a zaútočil na nás. Postavily jsme se mu tváří v tvář. Připravila jsem se ke střelbě, ale vlkodlak byl rychlejší a škrábl mě svými ostrými drápy do ruky.
Beri:,,Carol, jsi v pořádku??", křikla na mě starostlivě.
Carol:,,Jo v pohodě". Beri stála v dálce připravená ke střelbě, vystřelila a zasáhla vlkodlaka přímo do srdce. Vlkodlak jen hlasitě zavyl a spadl na zem. Když vše skončilo pocítila jsem něco povědomého. Kolem mě začaly šlehat žluté a modré paprsky. Věděla jsem co příjde. Jěště jsem zamávala Beri na rozloučenou a ona mně také. Opět se vznáším jako pírko a probouzím se u sebe v pokoji ve své posteli. Kouknu se na svou ruku a zjistím, že tam mám 3 velké škrábance.
Zjišťuji, že to, co jsem prožila bylo doopravdy. Vždy, když se kouknu na svou ruku, vzpomenu si, že jsem byla přes noc elfkou.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Beri Beri | 19. listopadu 2008 v 17:56 | Reagovat

Dobrý... Jako skušenější bych měla pár připomínek, ale nejsou postatné, takže můžu s klidem dodat že je to SUPÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉR !!!!!!!!!!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama